Nástroje smrti: Město z kostí

14. února 2015 v 8:00 | Babu
Název: Město z kostí
Počet stránek: 416
Autor: Cassandra Clare
Serie: Nástroje smrti
Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy a vstoupí tak do světa lovců stínů, bojovníků, kteří mají svět chránit před démony. A už z něj nevystoupí, protože její život se převrátí vzhůru nohama... Co je Clary vlastně zač? Kde se vzaly její schopnosti? A jsou pro ni spíš prokletím, nebo požehnáním? Zábavná, odvážná a neotřelá fantasy slibuje svým čtenářům strhující čtení, s nímž nebudou chtít přestat
Kniha se třemi obálkami, filmem (který je mimochodem strašný) a nově se točícím seriálu. Ano mluvím o Městě z kostí. Tahle knížka mě už nějaký ten měsíc lákala a chvíli mi trvalo než jsem knížku dostala. Někomu se může zdát knížka podle obsahu trochu jiná, než normální fantasy, ale ani moc není. Je to takový fantasy román. Mě se hodně líbil. Už od začátku mě to vtrhlo do děje a nemohla jsem přetat. Ještě si pamatuju jak jsem četla konec knížky a nemohla jsem přestat. Knížka se mi hrozně moc líbila. Děj se v ní prakticky nezastaví, už ze začátku.
Objeví se tam upíří, vlkodlaci, lovci stínů a samé tyto fanrasmagorické postavy.
Konec knížky mě hrozně překvapil. Ani jsem tomu nemohla uvěřit. V dalších dílech se to projeví i na postavách. Zejména na Clary a Jaceovi.
Jak jsem začalačíst nemohla jsem přestat, teda začátek je slabší, ale pak se to rozjede.
Co se týče postav...tam ani žádné vyjimky nemám. Clary ta mi chvilku přišla normální, pak zas ne...Jace, krrásny sexy Jace, ze kterého omdlévají všechni dívky na ulici...krom mě teda. Je fajn, jeho humor tu knížku osvěží a tak, mám ho i ráda, ale upřímně nevím co na něm všeci tak moc vidí...Izzy byla fajn, ALek tam moc dlouho nebyl a k Simonovi nemám ani moc co říct.
Knížka je super, doporučuju, teda aspoň orvní tři díly...
Ale na film se radši nedívejte, Jace tam vypadá jak krysa a Clary má furt otevřenou hubu a taky spoilerujou další díly...
 

Místo pro princeznu!

24. ledna 2015 v 22:39 | Raven |  Recenze
Autor: Meg Cabotová
Název: Místo pro princeznu!
Serie: Deníky princezny, 2. díl
Počet stránek: 176


Patnáctiletá Mia Thermopolisová, hrdinka Princezniných deníků, si pomalu zvyká na skutečnost, že v jejích žilách koluje modrá krev a že by se jednou měla ujmout vlády v knížectví Genovia. Na svou budoucí roli se připravuje pod vedením svérázné Grandmere.
Ve druhém díle je podle mě trošku míň Miin trapasů, pomalu si zvyká, i když jí její babička dělá peklo. Pak je tu svatba její mámy a jejího učitele a zjistí, že její máma čeká mimčo!!
Je to opět napsané jednoduše, vtipně, nic velkého od toho nečekejte, prostě milá oddechovka, ale hodně mě překvapila ta svatba...to bylo fakt něco.
Ani k tomuhle nic moc nemám, prostě oddechová knížka a jestli se vám líbil i první díl, tak bude i tento :)

Princezniny deníky

24. ledna 2015 v 22:12 | Babu |  Recenze
Název: Princezniny deníky
Autor: Meg Cabotová
Počet stránek: 232
Serie: Princezniny deníky, 1. díl

Mia Thermopolisová je normální americká čtrnáctiletá dívka. Má stejné starosti jako ostatní děvčata v jejím věku - propadá z matiky, její matka chodí s jejím učitelem, je nešťastně zamilovaná, a pořád jí ne a ne narůst prsa. Jako by toho už tak nebylo dost, dozvídá se najednou zničehonic, že je princezna a dědička trůnu malého evropského knížectví. A teď jí teprve začínají problémy. Jak má tuto skutečnost utajit před svými kamarádkami, když jí do školy vozí limuzínou osobní ochranka a po vyučování musí brát hodiny princeznování u panovačné Grandmére? Proč nemůže být prostě zase jenom obyčejná Mia? K překvapení všech - a nejvíce jí samé - se ale ukáže, že Mia je pro roli princezny jako stvořená

Mia je obyčejná holka, má stejné starosti, má kámošku, je zamilovaná do populárního kluka, propadá z matiky a její mamka chodí s jejím učitelem matiky. Jo a ještě se dozví, že je nástupnice trůnu jednoho malého městečka v Evropě.

Zase jsem trochu odbočila, no trochu víc, od mého seznamu knížek, ale ten už mám skoro splnění, tak proč ne?
Asi všichni znají film s Anne Hatway: Deník princezny. Tenhle film je podle předlohy: Princezniny deníky. Knížka je jiná. Hodně. ALe tak nejak dobře, hezky, nijak mi to nevadí, spíš sem to asi ocenila. Podle mě by v tom filmu mohli nechat otce a nehorázně příšernou babičkou Grandmere. Ale nerecenzuju film, ale knížku. /plně první co musíte udělat než otevřete knížku je: NESROVNÁVEJ TE S FILMEM! Vyplatí se to.

Knížka byla napsaná v jiném stylu, než jsem byla zvyklá. Je napsaná jako deník, do kterého si Mia píše. Ale v ničem to nevadí.
Je to slíš oddychová knížka, u které se zasmějete nad tím, jak to Mia zvládá nebo nezvládá. Jak si zvyká na to, že má být princezna, snaží se to ututlat před spolužáky, ale pak ji Grandmere práskne novinářům a hned to ví celá škola.
Mii si hned potom všimne kluk, do kterého je zamilovaná už hrozně dlouho zamilovaná. Problém? Jo a veliký!

U téhle knížky se docela odreagujete, je to příjemná změna, třeba, když čtu dlouho fantasy. Rychle se čte, není tam ani moc textu...Takže třeba knížka na léto :)
 


Rohy faunů

24. ledna 2015 v 22:03 | Raven |  Recenze
Tak, nejdřív chci popřát nový rok a omluvit se za to, že to tu flákám, ale chci dodělat recenze za tenhle rok a pak se pustit do dalších, takže by tu recenze měli příbívat teď častějc ;)


Název: Rohy Faunů
Autor: Renata Štulcová

Serie: Rafaelova škola, 3. díl
Počet stran: 408

Faunka Marina vstupuje do třetího ročníku Rafaelovy školy v Lesním sídle krále Pana. Učí se žít v lese, starat se o královy zvířecí mazlíčky a meditovat s Lunou, když jí nastanou starosti. Její maminka se začne chovat velmi podivně. Na každý víkend zmizí a svou lásku nevěnuje ani Marině ani jejímu otci, ale Marininu štěněti Čertovi.
Stejně podivně se začnou chovat i Marinini spolužáci. Marina se trápí, chtěla by všem pomoct, ale jak vypátrá, kdo tohle všechno způsobil? Přitom je už druhým rokem zamilovaná do hráče školního florbalového družstva se zvláštním jménem Plantefolie. Jak dopadne jejich první rande? Je Plantefolie Marinina životní láska?

Třetí rok Mariny na Rafaelově škole, kde se promění ve fauna. Stále se řeší, kdo chce Marinu zabít, kam se poděla její sestra a ještě k tomu se její máma začala chovat velmi podivně...

Upřímně do téhle knížky se mi vůbec nechtělo..Několikrát jsem ji odkládala a říkala: "Ne teď ne. Mají ju tu teď, budou ji mít i za týden, pak si ji pučím" atd... A pak jsem si ji konečně pujčila a musela jsem se nutit, abych každý den přečetla 50 stránek, abych to vůbec přečetla...
Nejde o to jak je tlustá, ale ten děj mě víceméně vůbec ani nepohltil.

Možná mi vadil styl autorčina psaní, myslím, že by bylo mnohem rozumější to psát z Marinina pohledu, ale jak to tak to je...
Pak to byla sama Marina, z jedné časti se docela chovala jak 14ti letá holka, která si barví vlasy, aby si jí všiml kluk, ale o stránku později jak malé děcko, které brečí kvůli tomu, že si jí maminka nevšíma. Tohle byla jedna z věci, která mě vážně hodně štvala. Autorka je učitelka, tak jsem si myslela, že tu školu bude mít hodně zažitou, ale některé ty rádoby vtipy...bohužel.

Asi jsem na tuhle knížku už moc stará nebo nevím, není to můj šálek kávy...Ale další díly si asi přečtu, teda až vyjdou. Má se tam ukázat ten její lev a navíc mě zajímá, kdo ji chce zabít a taky ta kletba.

Tákže, knížka je zajímavá, o tom žádná, ale že by mě nějak dostala...to fakt ne. Zkuste to, nic za to nedáte, aspoň první díl :)

Mezi nebem a zemí: Setkání s duchem

18. prosince 2014 v 17:09 | Raven |  Recenze
Setkání s duchemNázev: Mezi nebem a zemí: Setkání s duchem
Autor:
Počet stránek: 216
Serie: Mezi nebem a zemí, díl 1.

Královna školy a hvězda místních roztleskávaček Alona Dareová je předurčena pro skvělou budoucnost. Její život však končí nečekaně pod koly autobusu. Všichni si myslí, že je navždy pryč, ale… Alona zůstala ve světě živých jako duch. Pouze jediný člověk ji může vnímat - spolužák a totální lúzr Will. Podaří se jim překonat vzájemnou nechuť a pomoct jeden druhému? Proč Alona neodešla skrze jasné světlo do onoho světa?

Představte si, že se jdete ulít ze školy, nepodíváte se přes cestu a srazí vás autobus. ale místo toho, aby jste se dostali do nebe, kde by jste pili mojito, nakupovali značkové boty a opalovali se bez opalovacího krému, takhle si nebe představuje Alona Dareová, skončíte zpátky na Zemi jako duch s příšerným tričkem na kterém je značka od pneumatiky a s příšernýma šortkama a vidí vás jenom lúzr Will, který má schopnost mluvit s duchy. A taky si představte, že kolem sebe vidíte každý den několik desítek duchu, snažíte se je ignorovat, ale oni do vás furt hučí a hučí a hučí a ktomu se ještě přidá ta nejvíc nejnesnesitelnější holka na škole.

Celá knížka se mi docela hodně líbila. Je to taková lehká oddechovka, třeba na léto, kdy jsem to četla aj já. Knížka je napsaná svěžně, vtipně no a rychle se čte. Není tam zrovna moc velkých zvratů, teda až ke konci, ale ty nejsou nijak moc velké.

Je to vyprávěné jak z pohledu Willa, tak z pohledu Alony, což mi docela vyhovovalo, ale jelikož se měnili po každé kapitole, nedávalo to možnosti postavy moc poznat.
Willa jsem si oblíbila snad okamžitě, za to u Alony to chvilku trvalo...Pak se z ní ale stala docela pohodová holka, která si přiznala chyby a ukázalo se, že ani ona to nemá zrovna jednoduché.

Knížka je lehká, vtipná, překvapivá a rozhodně stojí za to ju zkusit! :)

Percy Jackson: Poslední z bohů

17. prosince 2014 v 12:07 | Babu |  Recenze
Název: Percy Jackson: Poslední z bohů
Autor: Rick Riordan
Serie: Percy Jackson
Počet stránek: 408

Jmenuji se Percy Jackson…
Blíží se mé šestnácté narozeniny. V Táboře polokrevných však nechystáme oslavy, nýbrž výpravu do války. A místo blahopřání jsem si vyslechl dávné temné proroctví, které mi všichni tak dlouho tajili. Bitva, která může znamenat konec světa, začne docela nevinně, když mi přistane na kapotě auta bájný kůň Pegas…
Ukáže se konečně, kdo stojí na straně dobra a kdo se přidal k vládci temnot? Kdo válku nepřežije a kdo z ní vyjde jako hrdina?
Zápas o zachování civilizace začíná!


Ach, poslední díl Percyho. Tenhle díl byl celých těch 400 stránek naplněn akčností, dějem, skoro pořád se tam něco dělo. Bylo to většinou naprosto nepředvídatelné a nejednou jsem se bála, že mi umře nějaká onlíbená postava. I v tomhle dílu se objevuje moje oblíbená Rachel, u které se zjistí, že má dar věštění a tak hezky tam zapadla, že jsem si ji oblíbila ještě víc. I v tomhle dílu to sršelo Percyho vtipem, bez kterého by knížka nebyla ono.
Z jedné strany jsem se hrozně těšila, až si poslední díl přečtu, protože to minule skončilo dost napínavě. Všichni se snažili nějakým způsobem zničil Luka-Krona, ale nikdo nevěděl jak a pak se tam objevil Nico a řekl že má plán a konec, ale z druhé strany jsem se zase bála, že tam budou jenom bitvy o Mannhaton a nebude tam nic jiného. Jenom samé bitvy a bitvy a bitvy. Tohle autor vymyslel moc dobře. Celý děj rozvedl, že nebudete moc přestat a knížku budete mít přečtenou skoro hned. Taky jsem se dost bála toho úmrtí. Jasně před tím jsem četla Bohy Olympu, první tři díly, takže jsem jakž takž věděla, ale asi nejvíc mě překvapil ten Kronův špech. U toho jsem fakt zírala. I u toho proroctví a i když ten konec byl trochu smutný, bylo to dokonalé zakončení celé serie.

Počertěná-Tátův andílek

4. listopadu 2014 v 22:02 | Babu |  Recenze
Název: Počertěná-Tátův andílek
Autor: Shani Petroffová
Počet stránek: 256
Serie: Počertěná, 1. díl

"Máma vždycky říkala, že můj otec je ďábel. Nikdy jsem netušila, že to myslí doslova." Angelin otec (známý také jako Ďábel) chce být součástí jejího života. Na oplátku nabízí, že jí může dát cokoli, po čem její srdce zatouží - včetně popularity nebo rande s Colem Danielsem, klukem, do kterého je už dlouho zamilovaná. Ale Angel má svoje podmínky - táta musí přestat s ďábelským byznysem a zbavit se svých speciálních schopností…

Všechno jde v pohodě, ale do doby než se chce ANgela se svou kamarádkou Gabi dostat na koncert a najednou najde lístky v krabici od cereálií a její mamka ty lístky prostě sní. Proč by taky ne, že, když si jednou pošmákla i na jejím rodném listě, aby se nemusela dozvědět, kdo je její otec. A lístkama to jenom začíná. Později se objeví i její otec ďábel, nebo-li Lu Cifer. Najednou se Angel objeví i s kamarádkou na koncertě a dokonce i na pódiu a zazpívá si se svou oblíbenou kapelou a osloví tím tak kluka, do kterého je dlouho zamilovaná. Na příběh dobré, co? Už by to mohla být snad celá knížka, ale ne. Tohle je teprve začátek!

Máma vždycky říkala, že můj otec je ďábel. Nikdy jsem netušila, že to myslí doslova. Typická věta, která takhle knížku vystihuje.
Knížku jsem si dlouho chtěla přečíst, kámoška ji měla jenže jsem se nedostala k tomu, abych si ji od ní pučila a tak jsem ji našla na webu ke stáhnutí a woala. Stáhla jsem si ji do mobilu a za pár dnů jsem ji měla přečtenou. Za 2-3 dny, tak nějak tuším.
Hlavní postava Angela. To už je paradox sám o sobě. Její otec je ďábel, její matka potrhlá žena, která dělá spoustu rituálů, bíle magie apod a jejich dcera jménem Anděl. Je to tak dokonale vymyšlené a nehorázně směšné.
Knížka je sama o sobě hrozně vtipná. Angel je taková potrhlá hlavní postava zamilovaná do hezkého a na škole populárního kluka a podle mě i sympatická. Má nejlepší kamarádku, šílenou matku a nově objeveného otce Lua. Ten jí může dát cokoliv co bude chtíť, a to jenom proto, že je ďábel. Když to Angel odmítne, začne ji sledovat. Všude! Ve škole se objeví jako supl, začne se objevovat jenom tak v jejím pokoji atd...A ktomu se o ni začne zajímat nejpopulárnější holka na škole a chce s ní kamarádit. S NÍ! S ANGEL! Všechno je chvilku skvělé, ale pak se to začne hrotit...
Je to hodně čtivná, vtipná, lehká, taková oddychovka, co se vždycky hodí.

Ke konci je to střeštěné ještě vic než kdy jindy a to proto, že Angel objeví své schopnosti...Proč jenom tak neposlat celý divadelní sál do zoo, do klece s tygrem?

Knížka se mi moc líbila. Je to podle mě i oroginální, žádnou takovou knížku jsem ještě nečetla, talže doporučuju!! :)

Zelená jako Smaragd

31. října 2014 v 21:56 | Raven |  Recenze
Zelená jako smaragd
Autor: Kerstin Gierová
Počet stran: 416

Gwendolyn má zlomené srdce. Zdá se, že Gideonovo vyznání lásky bylo pouhou fraškou, aby šel na ruku jejich úhlavnímu nepříteli, hrozivému hraběti Saint Germainovi. Ale pak se stane něco naprosto nepochopitelného a Gwennin svět je vzhůru nohama. Ji i Gideona čeká dech beroucí úprk do minulosti, a taky menuety, paruky, kordy a divoké pronásledování a nad tím vším se vznáší otázka, zda se dá stav pokojové fontány vůbec léčit… (pozn. Xemerius se velmi obává, že nikoliv.)

Zbývají už jenom poslední dvě krve do chronografua to Lucyna a Paula. Gwenny má zlomené srdce od Gideona, se kterým ještě k tomu musí jít na velmi důležitý ples a hodně věcí je konečně objasněno.
Třetí díl Drahokamů. Měl víc stráně a měl sice o trochu menší písmena, ale snad o to jsem si to víc užila.
Tohle je závětečný díl, plno věcí se vysvětluje, odhaluje a zjišťuje a že jich není zrovna málo....Gweny se taky chystá na velký pleas, jenže s Gideonem, který jí zlomil srdce, takže to pro není vůbec jednoduché, zvlášť v jeho přítomnosti ještě po tom, co jí řekl že budou jenom kamarádi.
Tenhle díl se jako všechny ostatní čet lehce, jednoduše a já e a když začnete číst večer tak radši ani nechoďte spát, protože knížku zavřete až ráno.
Některé věci jsou tam fakt bomba! Třeba proč Lucy a Paul nechtěli spojit celý kruh, celé to tajemství s hrabětem Saint Germanem (to byla jedna z věcé, která mě nejvíc překvapila!) a třeba i jaká cena byla za spojení celého toho kruhu...
Prostě tenhle díl byl nabitý plny věcí, skoro se to tam nezastaví, k tomu celému se připojí i Laslie a Gideonův brat (pamě´t si nepamatuje, jak se jmenuje :D) Ale stejně je Gwenny pořád optimistická, vtipná a stále trochu neohrabaná a dokáže si dělat srandu i z toho, když si myslí Bacha spoiler: že umírá.
Na to jsou velké a měkké paruky dost užitečné!
Krásné zakončení serie a docela neočekávané, podle mě. Ale daší díly by mě taky nevadili :D

Modrá jako safír

19. října 2014 v 19:06 | Babu |  Recenze

Autor: Kerstin Gierová
Název: Modrá jako safír
Počet stran: 352
Serie: Drahokamy, 2. díl

Být čerstvě zamilovaná v minulosti vážně není dobrý nápad. To si přinejmenším myslí šestnáctiletá Gwendolyn, novopečená cestovatelka časem. Koneckonců mají oba s Gideonem docela jiné s
tarosti. Například jak zachránit svět. Nebo se naučit tančit menuet (A ani jedno není vůbec snadné!). Gwen má sice po svém boku několik dobrých rádců, ale když se Gideon začne chovat tajuplně, je jí jasné, že musí své hormony co nejdříve dostat pod kontrolu. Jinak z toho, že láska nezná čas, nezbude vůbec nic!

Gwenny je čerstvě zamilovaná, má nového kamaráda démona s chrliče Xemeriuse a musí se učit na ples menuet s otravnou Charllotte a ještě otravnějším učitelem a jakoby to nestačilo, začne se něco důležitého hroutit...

Gwendolin se nutně musí doučit ti, co se Charllotte učila celý život, ale pak jí to bylo prd platné, do toho stíhat školu a potom přeskakovat v čase a získáva poslední krve do chronografu, aby se konečně spojil a odhalilo se to velké tajemství, co má všem pomoct.

Nová postava: Démon z chrliče Xemerius, kterého vidí jenom Gwendolin. No kdo by si ho nezamiloval??? Moje oblíbená postava. Ty jeho hlášky jako např. brečící fontána v pokoji jsou úžasné!
Pak se tam ještě objevil bratr Gideona, který se k němu nachvilku přestěhoval. A nesmíme zapomenout na Gwenniného dědečka, za kterým se v minulosti dost často vydává a zjišťuje s ním plno dost zajímavých věcí...

Hrozně se mi líbilo, jak knížka navazovala okamžitě na konec prvního dílu, u té mojí oblíbené scény. Žádné o týden později, o měsíc, ne! Teda samozřejmě kromě prologu na začátku. Tohle se moc u knížek nestává, takže další plus!
Druhý díl byl zase vtipný, lehký a neuvěřitelné čtivý. Xemerius má legrační poznámky, Gwenny je pořád ta neohrabaná a vtipná hlavní postava, Laslie se nehne od googlu (takovou kámošku, která takhle umí s googlem bych taky potřebovala :D) a Gideon je pořád ten samí šarmantní kluk, který se občas umí dokonce i chovat romanticky, když na to příjde.

Co mi na téhle knížce přišlo asi nejvtipnější a nejlepší, no vlastně asi na všech knížkách by se mi to líbilo, bylo, že se hlavní postava opije z punče v minulosti na bále a začne zpívat písničku z muzikálu Kočky, který prakticky ještě neexistuje.
Když se Gwendolin měla znovu sejít se Saint Germanem bála jsem se s ní. Přece to, co se stalo minule a plus k tomu ta věždba k rubínu...to něco znamená! A taky znamenalo...

Konec mě překvapil...jasně bylo mi jasné, že se něco stane, trochu jsem i věděla co, ale stejně! A na konci ty souřadnice...vyluštila jsem si ty čísla na komci knížky a byla to bomba!
Film prý má být nebo už je...nikdo neví, ale jestli bude nebo snad už je a objeví se s titulkama tak si ho pustím, třeba bude lepší než ta jednička
Celkové zhodnocení: Parádní druhý díl a bezva zakončení brečící fontány, jak to nazval Xemerius. Doporučuju

Rudá jako rubín

17. října 2014 v 20:33 | Raven |  Recenze
Název: Rudá jako rubín
Autor: Kerstin Gierová
Serie: Drahokamy
Žít v rodině, která je samé tajemství, není pro šestnáctiletou Gwendolyn zrovna snadné. Jednoho dne se s ní zatočí svět a ona se rázem ocitne ve známé ulici, jenže téměř sto let před svým narozením. Vzápětí pochopí, že tím největším rodinným tajemstvím je ona sama. Zbývá jí ale ještě pochopit, jaké nebezpečí člověku hrozí, když se zamiluje napříč časem.

Gwendolin je holka, která vidí duchy a žije v rodině, která má samé tajemství. Její sestřenice Charllotte podle všecho zdědila časoprostostorující gen, kterým může cestovat v čase. Ale co když se slavný Isaac Newton spletl a místo Charllotte zdědila gen Gwendolin, která si jenom tak uprostřerd dne odskočí nekontrolovaně do minulosti?

Tuhle knížku jsem v knihkupectví viděla několikrát a říkala jsem si, že je to hrozná blbost. Omyl! Knížka je neuvěřitelně lehká, rychle se čte, děj je poutavý, Gwendolin je sympatická holka, kterou nejde si neoblíbit, Gideon trochu trouba, který je nejdřív protivný, ale pak si ho oblíbíte a Laslie? Taky bych chtěla umět to co ona umí s googlem!

Jak stojí v anotaci, jsem si i já myslela, že se hlavní postava zamiluje v čase. Ale není tomu tak. Taky tam stojí, že půjde o knížku plnou lásky, ale podle mě se tam objeví až na konci knížky nebo malinko v kontexu mezi Gwenny a Gideonem. Aspoň v prvním díle.

Knížka je vyprávěna z pohledu Gwendolin, kromě prologů, obyčejné středoškolačky , z neobyčejné rodiny. Vidí duchy a najednou, když jde tetě Maddie pro citrónové bonbóny, skočí v čase a objeví se v minulosti. Musí do institutu, kde se musí naučit věci, ke kterým byla Charllotte celý život vychovávána spolu s Gideonem, s dalším člověkem, který má časoprostorový gen. Gwenny mívá v knížce vtipné narážky, které z úžasné knížky, dělají ještě úžasnější knížku.

Od začátku mě zajímala celá ta věc s Lucy a Paulem, s tím chronografem, který kontroluje skoky v čase a funguje na krev (trochu děsivé ne?) a pak je tu ještě ta věc s hrabětem Saint Germanem.
Bacha spoiler: U toho jak ji začal Saint German škrtit, jsem se úplné divila a jak se to tam všechno zamotalo, to jak je napadli ti dva chlápci!
Prosté knížka, ve které se to nezastaví.

Knížce vlastně ani nemám co vytknout, pokud máte rádi trochu romantiky se špetkou fantasy v podání cestováním v čase a taky střelenou a trochu neohrabanou hlavní postavu, tak je to knížka pro vás!
Je i film, na který jsem se nedávno dívala. První část byla jakž takž dobrá, docela se držela i knížky, ale ta druhá byla hrozná blbost! O postavy a i moc nešlo, byly docela dobré, ale ten děj...přimíchali tam spoustu jiných věcí a žvástů, které buď, nedávali smysl nebo byli z jiného dílu, což mě na filmech štve....Ale knížka je opravdu moc dobrá, doporučuju

Kam dál